Příběhy účetnictví
v proudu staletí

V první sérii sledujeme, jak se účetnictví v českých zemích vyvíjelo v průběhu staletí – od základů položených Přemyslovci, přes období krizí a obnov, až k moderní byrokratizaci v průmyslovém věku. Jednotlivé díly navazují v časové posloupnosti a ukazují, jak evidence a hospodářská správa ovlivňovaly stabilitu společnosti i její budoucí směřování.

Díl 1: Účetnictví v českých zemích: Dědictví Přemyslovců do rukou Karla IV.
První díl se zaměřuje na proměny účetní správy v období přechodu mezi přemyslovskou a lucemburskou vládou. Sleduje, jak se v závěru přemyslovské éry ustavovaly základní formy hospodaření a evidence, jak došlo k rozkladu fiskální kontroly za vlády Jana Lucemburského a jak Karel IV. převzal a reorganizoval hospodářskou správu jako součást širší obnovy českého království. Důraz je kladen na vývoj evidence majetku, příjmů a závazků jako nástroje stabilizace moci.

Díl 2: Stavitelé říše: Jak Karel IV. zaplatil velké sny a hladovou realitu
Druhý díl rozebírá hospodářské výchozí podmínky po nástupu Karla IV. a sleduje, jakým způsobem financoval ambiciózní projekty výstavby a stabilizace země. Na základě účetních dokladů a rozpočtových výkazů rekonstruujeme systém dohledu nad financemi, náklady na stavby a rozpočtovou strategii, která musela vyvažovat prestiž, mocenské zajištění i realitu středověkého výběru příjmů.

Díl 3. Účetní knihy pod praporem kalicha: Hospodaření v době husitství
Třetí díl sleduje fungování účetní evidence a hospodářského řízení v období husitských válek. Zkoumá, jak byly shromažďovány prostředky na válečné výdaje, jak města, svazy a vojenské jednotky spravovaly své finance, a jak se proměnila správa majetku během období politické a náboženské nestability. Díl uzavírá přechod k obnově po bitvě u Lipan a nové formy dohody a evidence.

Díl 4: Renesance účetnictví: Obnova po husitských válkách až po Bílou horu
Čtvrtý díl sleduje dlouhé období obnovy účetních struktur po husitských válkách. Začíná rekonstrukcí královských financí za Jiřího z Poděbrad, pokračuje ranou reformou účetní správy za habsburské vlády a sleduje postupné upevňování evidence a kontroly až do období před Bílou horou. Ukazuje, jak účetnictví sloužilo ke konsolidaci státu a správě rozmanitých hospodářských závazků v době sílící centralizace.

Díl 5: Jak Vídeň po Bílé hoře převzala účetnictví české koruny
Pátý díl rekonstruuje účetní a majetkovou transformaci po roce 1620. Analyzuje převzetí zemské evidence vítěznou mocí, přerozdělení majetku a zavádění nových daňových a evidenčních systémů pod vídeňskou správou. Důraz je kladen na evidenci poddaných, roli církevních institucí ve správě majetku a proměnu účetní praxe jako součásti mocenského přestavění české společnosti.

Díl 6: Jak průmyslová revoluce naučila monarchii počítat jinak
Šestý díl ukazuje proměnu účetnictví v období průmyslové revoluce. Zaměřuje se na nástup průmyslového myšlení, rozvoj bankovnictví, roli úroků a evidenčních systémů v nově vznikajícím podnikatelském prostředí. Sleduje, jak se v druhé polovině 19. století proměňovala státní i podniková správa, jak zákony upravovaly účetní standardy a jaký význam mělo účetnictví pro rozvoj národního hospodářství v rámci monarchie.

Díl 7. Účetní přechod mezi monarchií a první republikou
Sedmý díl sleduje přechod mezi dvěma státními útvary z pohledu účetních záznamů. Věnuje se účetnictví válečných let, změnám státního rozpočtu, převzetí majetku monarchie novou republikou a vytvoření nové účetní roviny po vzniku Československa. Ukazuje, jak se účetní evidence stala nástrojem legitimizace nové státní správy a jak byla zajištěna kontinuita i změna v hospodářském řízení.

Díl 8: Cesty účetnictví od Karla IV. Československu 1920
Závěrečný díl první série shrnuje sledované vývojové vzorce a stabilní prvky účetního myšlení napříč staletími. Reflektuje, co v účetnictví přetrvalo i při proměnách státní moci, režimu nebo jazyka. Na příkladech ukazuje, jak evidence pomáhá rekonstruovat společenskou paměť, jaký typ informací zůstává zaznamenán a jak účetní logika umožňuje porozumět vývoji společnosti v čase.